Dodatek ke školnímu řádu č. 2 Pravidla hodnocení žáků v souladu se školním vzdělávacím programem školy „Dialog“ Ve Strupčicích dne: 1. 9. 2008 Vypracoval: Mgr. Jana Mišková Schválil: pedagogická rada 1. 9. 2008 Směrnice nabývá platnosti dne: 1. 9. 2008 Směrnice nabývá účinnosti dne: 1. 9. 2008  Podle těchto Pravidel hodnocení žáků jsou hodnoceni žáci ve všech třídách vyučujících podle školního vzdělávacího programu „Dialog“.  Obsah: I.  Pravidla hodnocení žáků II. Kritéria hodnocení žáků I. Pravidla hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků vychází  ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhlášky č. 48/2005Sb., o základní škole. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se řídí vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními potřebami a žáků mimořádně nadaných. Pravidla hodnocení žáků jsou zpracována v dokumentu Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, který je součástí školního řádu. Hodnocení žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu a dosahování jednotlivých klíčových kompetencí. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Hodnocením sdělujeme žákovi zpětnou vazbu tak, aby věděl, v čem má rezervy, motivujeme žáka hodnocením k dalšímu vzdělávání. Sdělujeme žákovi, v čem udělal pokrok , jak si vede v určité oblasti, vždy uplatňujeme pedagogický takt. Vytváříme dovednost hodnotit sebe sama a poznat tak vlastní schopnosti. Motivujeme každého žáka hledáním pozitiv v jeho práci a přístupu ke vzdělávání. Hodnotíme vždy výsledek žákovy práce, zpracovaný úkol, dovednost, vědomost, ne žákovu osobnost.   Základní pravidla hodnocení: 1.  Objektivnost – hodnocení je jednoznačné, spravedlivé a srovnatelné s předem danými   kritérii 2.  Motivovanost – hodnocení motivuje žáka ke snaze po zlepšení 3. Informativnost – hodnocení je srozumitelné, věcné, všestranné, informuje žáka o jeho chybách i o jeho pokroku, informuje zákonné zástupce 4.  Soustavnost  – žák je hodnocen soustavně a pravidelně   Hodnocení chování žáků se nepromítá  do hodnocení výsledků školní práce. Celkové hodnocení žáka je prováděno klasifikačním stupněm. Rodiče žáků mají možnost požádat o slovní hodnocení, případně na doporučení školských poradenských zařízení. Je možno přistoupit ke kombinaci obou způsobů a v některých předmětech hodnotit slovně. Průběžně je žák hodnocen slovně s důrazem na motivační účinek hodnocení, také bodovým hodnocením (projekty, společné práce, výchovy). Učíme žáky sebehodnocení, zdůvodnění výsledku vlastní práce, poznání sebe sama. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami je hodnocen podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných. Žák vzdělávaný podle individuálního plánu je hodnocen dle tohoto plánu na základě doporučení pracovníků SPC, případně PPP.  Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím žákovské knížky, před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka při náhlém zhoršení prospěchu žáka  Zásady slovního hodnocení učitele: Jde o informaci dávanou žáku pro jeho motivaci a zlepšení. Hodnotíme pokrok žáka, srovnáváme s jeho předešlými výkony. Formulace jsou věcné a doložitelné. Hodnocení musí vyznít povzbudivě pro žáka i při sdělení negativ. Hodnotíme chování při učení a práci, jeho píli a přístup ke vzdělávání. Hodnotíme sociální chování při skupinové práci a vztah žáka k ostatním. Hodnotíme výsledky vzdělávání žáka ve vztahu k očekávaným výstupům v daném předmětu a ročníku. Bereme v úvahu individuální zvláštnosti žáků. Hodnocení obsahuje zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům. Na konci pololetí v 1. – 3. ročníku třídní učitel vypracuje slovní hodnocení s posouzením úrovně dosahování klíčových kompetencí žáka. Zásady sebehodnocení žáka: Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. Chybu je třeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci o chybě se žáky mluví. Chyba je důležitý prostředek učení a žáci se nebojí k chybě přiznat. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: co se mu daří, co mu ještě nejde jak bude pokračovat dál Při školní práci vedeme žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení nemá nahradit klasické hodnocení pedagogem, ale má doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Sebehodnocení žáka ve 4. – 5. ročníku (ukázka šablony): Jak se chovám ve škole?……………………………………… Plním si své povinnosti?……………………………………… Jak čtu?………………………………………………………… Jak píši?……………………………………………………….. Jak počítám?………………………………………………….. Co umím zvláštního?…………………………………………. Za co bych se pochválil?……………………………………… Co bych měl zlepšit?………………………………………….   Můj podpis:…………………..   Vyjádření třídního učitele:……………………….   Sebehodnocení žáka v 6. – 9. ročníku Zamysli se nad svou prací ve škole v průběhu minulého pololetí. Napiš, co ses zajímavého naučil, co se ti povedlo, co ještě musíš zlepšit, co se ti líbilo, co se ti nelíbilo, jak se ti ve třídě pracovalo, co bys změnil, aby ses mohl lépe učit. Zhodnoť se takto ve všech předmětech i v chování.   Chování:……………………………………………………………………………………… ……………………………………………….. Český jazyk: ………………………. …………………………………………………………… ……………………………………... Cizí jazyk:………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………... Matematika: ……………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………... Informatika:…………………………………………………………………………………….. …………………………………………... Dějepis:…………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………... Výchova k občanství:………… ……………………………………………………………… …………………………………... Fyzika: ………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………... Chemie: ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………... Přírodopis: ……………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………... Zeměpis: ………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... Hudební výchova: ……………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………... Výtvarná výchova: ……………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………………….. Výchova ke zdraví: …………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………... Tělesná výchova: ……………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………... Člověk a svět práce……………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………...   Můj podpis: ……………………………   Vyjádření třídního učitele: …………………………………..     Stupnice pro hodnocení žáka klasifikací: 1 – výborný; 2 – chvalitebný; 3 – dobrý; 4 – dostatečný; 5 – nedostatečný   Základní pravidla použití klasifikace: Známka z vyučovacího předmětu vyjadřuje míru osvojených znalostí, dovedností, schopností, tj. úroveň dosažení výstupu, nezahrnuje  chování žáka. Klasifikujeme učivo, které je dostatečně procvičené a zažité. Do známky zahrnujeme aktivní přístup k výuce, snahu, zájem, vyhledávání informací, ochotu komunikovat, spolupráci. Ve výchovných předmětech hodnotíme tvořivost, kreativitu, nápaditost, zručnost. Zohledňujeme individuální zvláštnosti a schopnosti žáků. Známka na vysvědčení je podložena dostatečným množstvím známek, není průměrem známek v daném pololetí. Důležité práce jsou vždy oznámeny dostatečně včas, aby se žák mohl připravit. Žák má možnost si známku opravit.   Stupnice pro hodnocení chování žáka: 1 – velmi dobré; 2 – uspokojivé; 3 – neuspokojivé Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání v pedagogické radě s učiteli, kteří ve třídě vyučují i s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel školy po projednání s pedagogickou radou.  Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování – školního řádu a dalších dohodnutých pravidel. Škola hodnotí žáka za jeho chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Za chování žáka mimo školu zodpovídají rodiče a škola ho nehodnotí.   Pravidla pro udělení výchovných opatření: Výchovná opatření jsou pochvaly a opatření k posílení kázně. Opatření k posílení kázně se ukládají při porušení povinností stanovených školním řádem. Dle závažnosti tohoto porušení lze uložit: napomenutí třídního učitele důtka třídního učitele důtka ředitele školy Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci. Napomenutí nebo důtku třídního učitele oznamuje třídní učitel řediteli školy. Třídní učitel uděluje důtku bezprostředně po přestupku a se souhlasem ředitele školy. Ředitel školy po projednání v pedagogické radě může udělit důtku ředitele školy. Napomenutí a důtky oznamuje třídní učitel neprodleně rodičům žáka prokazatelným způsobem. Všechna výchovná opatření             ( napomenutí, důtky a pochvaly ) zaznamenává třídní učitel do dokumentace žáka.   II. Kritéria hodnocení žáků Kritéria hodnocení žáků zajišťují jednotný systém hodnocení žáků školy, přičemž je zajištěna srovnatelnost výsledků žáka a doložitelnost jeho výsledků. Základní kritéria pro hodnocení žáků: Učitel hodnotí současně s úrovní dosažení očekávaných výstupů také úroveň klíčových kompetencí v jednotlivých předmětech. Kompetence k učení: 1 – učí se efektivně, ovládá vhodné způsoby, metody a strategie učení, vyhledává informace, má komplexní pohled na okolní svět 2 – organizuje a řídí vlastní učení, vyhledává informace, chápe souvislosti, má pozitivní vztah k učení 3 – samostatně se učí, v menší míře vyhledává informace, chápe souvislosti v jednodušších případech, k učení má pozitivní vztah 4 – neovládá vhodné způsoby učení, pracuje pod zvýšeným dohledem učitele, nemá ucelený přehled 5 – má nechuť k učení a vyhledávání informací, neovládá termíny, znaky a symboly, nepracuje samostatně   Kompetence k řešení problémů: 1 – vnímá problém, přemýšlí o něm, naplánuje způsob řešení, nachází algoritmy, řeší samostatně, kriticky myslí 2 – vnímá problém, přemýšlí o něm, naplánuje způsob řešení, užívá občas pokusu a omylu, řeší samostatně, kriticky myslí 3 – vnímá problém, přemýšlí o něm, ve spolupráci naplánuje způsob řešení, kriticky myslí 4 – na problém je upozorněn, ve spolupráci naplánuje způsob řešení, neřeší zcela samostatně 5 – nerozpozná problém, nenaplánuje způsob řešení, řeší jej se stálou pomocí učitele   Kompetence komunikativní: 1 – aktivně formuluje a vyjadřuje své myšlenky, komunikuje s ostatními, rozumí různým typům záznamů, reaguje na ně 2 – vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu, komunikuje s ostatními, rozumí různým typům záznamů, reaguje na ně 3 – vyjadřuje se souvisle, komunikuje s ostatními, rozumí různým typům záznamů 4 – vyjadřuje se nesouvisle, komunikuje zřídka s ostatními, vyžaduje vysvětlení pokynů 5 – vyjadřuje se obtížemi, vyhýbá se komunikaci, nerozumí pokynům   Kompetence sociální a personální: 1 – spolupracuje ve skupině, podílí se na utváření příjemné atmosféry, respektuje ostatní, má pozitivní představu o sobě samém 2 – spolupracuje ve skupině, respektuje ostatní, má pozitivní představu o sobě samém 3 – občas raději pracuje mimo skupinu, občas není ochoten pomáhat, občas nespolupracuje ve skupině, o sobě má pozitivní představu 4 – kvalitu práce skupiny neovlivňuje pozitivně, nepřisívá k dobrým vztahům, někdy spolupracuje s ostatními 5 – nerespektuje pravidla společné práce, chová se rizikově, není schopen navázat a udržovat vztahy   Kompetence občanské:         1 – respektuje společenské normy, staví se proti útlaku a násilí, chrání kulturní, historické a přírodní dědictví, dokáže řešit krizové situace         2 – respektuje společenské normy, chrání kulturní, historické a přírodní dědictví, v krizových situacích jedná s rozmyslem         3 – respektuje společenské normy, uvědomuje si význam kult., hist. a přírodního dědictví, řídí se pokyny v krizových situacích         4 – občas nerespektuje společenské normy, je upozorňován na respektování pokynů v krizových situacích         5 – nerespektuje společenské normy, neuvědomuje si význam svého zdraví, nerespektuje pokyny dospělých v krizových situacích   Kompetence pracovní: 1 – adaptuje se lehce na změněné podmínky, pracuje aktivně a samostatně, používá bezpečně a účinně materiály 2 – adaptuje se na změněné podmínky, pracuje aktivně a samostatně, používá bezpečně materiály 3 – adaptuje se na změněné podmínky, pracuje samostatně, používá bezpečně materiály 4 – s obtížemi se adaptuje na změněné podmínky, občas nepracuje samostatně, neumí bezpečně použít materiály 5 – neadaptuje se na změněné podmínky, nepracuje samostatně, nepoužívá bezpečně materiály   Kritéria hodnocení žáků v jednotlivých výchovně vzdělávacích předmětech:   Učitel přihlíží při hodnocení žáka k: zájmu žáka o vzdělávání, aktivitě žáka, přípravě žáka k individuálním schopnostem žáka k měřitelným výkonům žáka k hodnocení výstupů v jednotlivých předmětech k hodnocení úrovně vytváření klíčových kompetencí   Prostředky k hodnocení žáků: ústní projev žáka písemný projev žáka prezentace žáka test, řešení písemných problémových úloh komunikace a spolupráce žáka ve skupině portfolio žáka   Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáky získává učitel zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáka analýzou výsledků různých činností  žáka konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s jinými institucemi Východiskem pro hodnocení je kvalita výsledků vzdělávání, tj. kvalita: znalostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot kvalita naplňování klíčových kompetenci   Výsledky hodnocení sděluje učitel okamžitě po splnění úkolu, přičemž využívá práce s chybou, motivuje žáka, vyjadřuje pozitivní závěry.   Předměty s převahou teoretického zaměření Předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné, matematika Při klasifikaci v tomto předmětu se hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí kvality myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu kvalita výsledků činností osvojení účinných metod samostatného studia   Předměty s převahou praktického zaměření Pracovní výchova Při klasifikaci v tomto předmětu se hodnotí: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu, k praktickým činnostem osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech kvalita výsledků činností organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, péče o životní prostředí hospodárné využívání surovin, materiálů, energie   Předměty s převahou výchovného zaměření Výtvarná výchova, Hudební výchova, Tělesná výchova Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti kvalita projevu vztah žáka k činnostem a zájem o ně estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice obecně  v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost žáka a výkonnost   U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlédne k jejich charakteru.   Kritéria dosažení úrovně očekávaných výstupů: Ovládnutí výstupů předepsaných školním vzdělávacím programem 1 - výborný žák osvojené znalosti, dovednosti, schopnosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně a bez chyb, aktivně využívá dosažených znalostí, dovedností a schopností 2 - chvalitebný osvojené znalosti, dovednosti, schopnosti ovládá s drobnými chybami, je schopen sám najít správné řešení, opravit se samostatně 3 - dobrý má v přesnosti a úplnosti požadovaných znalostí, dovedností, schopností mezery, pracuje  s chybami, opraví se pod vedením učitele 4 - dostatečný ve znalostech, dovednostech a schopnostech má četné a závažné mezery, je schopen pracovat pouze pod zvýšeným dohledem učitele 5 - nedostatečný znalosti, dovednosti a schopnosti si neosvojil, pracuje s pomocí učitele   Kriteria pro hodnocení chování: 1 – velmi dobré Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům. 2 - uspokojivé Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 3 - neuspokojivé Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.   Mgr. Jana Mišková ředitelka školy

Hledat na mapě stránek Poslední aktualizace stránky:  20. března 2009 10:39:24 Stránky Základní školy a Mateřské školy Strupčice vytváří a fotografiemi zásobuje Ing. Jiřina Ovčarová. Připomínky, podněty a případné materiály, o kterých si myslíte, že by se na stránky hodily, posílejte na adresu: ovcarova@email.cz