- stručné dějiny obce v datech 2 -

Strupčice po roce 1800

Důlní činnost. 

Převážně severně od obce byla otevřena řada malých, převážně nákladnických provozů - např. František nebo Tekla.

Strupčice se staly samostatnou správní jednotkou. 

V této době obec čítala 68 domů a žilo zde na 380 obyvatel. Byl zde také vrchnostenský poplužní dvůr s ovčínem a byty pro úředníky, uhelný důl a hospoda.

Strupčice získaly obecního četníka.

Nákaza cholery, které zde podlehlo 30 lidí.

Zrušení hřbitova kolem kostela a založení nového na okraji obce.

Zavedení funkce obecního strážníka

Obecní strážník se zabýval udržováním pořádku v obci a nahradil tak tradičního obecního slouhu.

Na konci 19. století v okolí Strupčic vznikala řada cihelen. Výrobky strupčických cihelen měly vysokou kvalitu a byly dodávány i vzdáleným zákazníkům. V té době bylo v okolí Strupčic asi 22 cihelen, z nichž některé měly i 2 vypalovací pece. Surovinu na výrobu cihel poskytovala ložiska spraše, místy až 10 metrů vysoká. Cena strupčických cihel byla výrazně nižší než u ostatních cihelen (1000 cihel stálo 4 - 5 zl. A; dovoz do vzdálenost 1 hodiny, cca 5 km, byl zdarma). O prosperitě cihelen svědčí i to, že ještě ve 30. letech 20. století jich bylo v provozu devět.

O významu obce svědčí i fakt, že se ve Strupčicích uživilo 6 kramářů, 3 hostince s ubytováním, 2 hospody, 2 pekaři, 3 řezníci, 2 ševci, 2 kováři, 2 truhláři, sedlář, krejčí, kolář a tesař. Většina obyvatel vsi se ale živila zemědělstvím, převážně pěstováním ječmene, pšenice, brambor, řepy, vojtěšky, jetele a luštěnin, značně se zde rozvíjelo také sadařství.  Strupčice měly v této době také svou porodní asistentku.

Zřízení lázní se sirnou pramenitou vodou.

Zrušení lázní, protože při důlní činnosti došlo ke stržení lázeňského pramene.

Rozvoj cihlářství měl za následek růst poptávky po uhlí, proto bratři Löwyové otevřeli poměrně rozsáhlý a moderní důl Anna. V prvních letech provozu zde pracovalo 20 - 40 dělníků, ale za 1.sv. války již 170 a se stoupající těžbou se zvýšil počet horníků na 460.

Ve vsi vyvstal závažný problém s nedostatkem bytů. Obec nemohla sehnat ubytování a kanceláře ani pro policii.

Dočasné uzavření četnické stanice

Obnovení četnické stanice, tentokrát se dvěma četníky

Založen Sbor dobrovolných hasičů 

Otevření záložny "Raiffeisenky".

Příchod první světové války znamenal pro Strupčice konec prosperity a rozvoje. Zprvu se sice válka obce nijak výrazně nedotkla, byly pouze odvedeni koně pro válečné účely, později však začali být na frontu odváděni muži ze vsi a nedostatek mužských pracovních sil tak musel být nahrazen ruskými zajatci. Jak ale válka pokračovala, odcházelo na frontu stále více strupčických mužů, až nakonec počet zajatců přestal stačit. Proto musely být uzavřeny některé řemeslnické dílny a zastavena byla také výroba cihel. Začal být i nedostatek potravin a musely na ně být vydávány potravinové lístky. Za války na frontě zahynulo 9 strupčických mužů.

Ani konec války nepřinesl kýžený klid.  Německé obyvatelstvo, žijící v pohraničí, chtělo být připojeno k Německu, němečtí poslanci proto ani neuznali zákon o zřízení samostatného státu Československo, vydaný dne 28. října, a hned 29. října pohraniční oblasti vyhlásili "samostatnou provincií Deutsch-Böhmen." V listopadu tedy pohraničí obsadilo československé vojsko, i tak ale kampaň za sebeurčení Němců pokračovala až do roku 1919, kdy Deutsch-Böhmen přestalo existovat. 

Ve Strupčicích žilo po válce pouze 234 Čechů, což byla necelá pětina obyvatelstva obce. Česká menšina se zde však rychle rozrůstala, čemuž dopomohla také česká společnost Union, která koupila zdejší důl Anna, o deset let později tak ve vsi byla Čechů již téměř třetina.

Zemská školní rada schválila založení české jednotřídní školy, výuka začala až o rok později, kdy byla konečně nalezena a vybavena vhodná místnost. Vedle ní zde byla také německá trojtřídní škola. Do české školy chodilo hned od začátku 35 dětí a jejich počet neustále stoupal. Síla České menšiny v obci se projevila také v obecním zastupitelstvu, kde v 18ti členném zastupitelstvu zasedalo 6 českých zástupců, v 5ti členné obecní radě byl Čech jeden.

V roce 1939 byl uzavřen důl Anna a mnoho horníků tak odtud muselo za prací dojíždět do dolů ve Vrskmani, Okoříně a v Ervěnicích. 

Ve 30. letech začalo mezi Čechy a Němci růst napětí. To měl za následek především vliv Henleinovy nacistické strany, která zde měla mezi německými občany stále více příznivců.

Po podepsání Mnichovské dohody byly Sudety nakonec připojeny k Německé říši.  Mnoho Čechů před německým útlakem raději odešlo do vnitrozemí, část zde však zůstala. 

Za války byl ve Strupčicích zřízen tábor pro válečné zajatce, až na dvě lehká bombardování, která obec zažila v červenci 1944 a v dubnu 1945, která zde však nenadělala žádné škody, zde válka probíhala celkem v poklidu.

Po skončení války následoval odsun německého obyvatelstva, po něm však na rozdíl od většiny ostatních obcí ve Strupčicích nedošlo k příliš výraznému poklesu počtu obyvatel. Po válce byly ve Strupčicích 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 pekaři, 2 holiči, mlýn, mlékárna, trafika, 4 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, a kolář, obec měla také svůj biograf. 

V roce 1949 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se roku 1972 spojilo s JZD Vrskmaň a o dva roky později také s JZD Sušany. 

Při územní reorganizaci v roce 1960 byla ke Strupčicím připojena obec Okořín, ke dni1. 5. 1976 sem byly přičleněny také Sušany a Hošnice.

V 70. letech byly Strupčice pokládány za vzornou obec chomutovského okresu. Roku 1981 však byla v souvislosti s rozšiřováním těžby uhlí vyhlášena stavební uzávěrka a na začátku roku 1989 byl dokonce schválen územní projekt sídelního útvaru Sušany jako náhrada za obec Strupčice. 

Strupčice měly ustoupit důlní činnosti. Obyvatel obce tedy postupně ubývalo a obec sama začala chátrat. Přibližování těžby se naštěstí zastavilo a stavební uzávěra byla zrušena. Strupčice tak začaly s opravami a s novým budováním.

Dnes mají již vybudovanou dešťovou i splaškovou kanalizaci s čistírnou odpadních vod, zrekonstruovaný vodovod, v roce 1996 byla dokončena plynofikace obce a pokládka telefonních kabelů včetně připojení na digitální ústřednu. Opravena byla také zeď kolem kostela a vedle požární nádrže na návsi stojí hasičská zbrojnice. 

Ve Strupčicích jsou dnes 2 menší koloniály, řeznictví, kadeřnictví a 2 restaurace. V obci je také pošta a veřejná knihovna. V provozu jsou zde jatka a společnost Konex, zabývající se likvidací odpadů. Lékařskou službu v obci zajišťuje soukromý praktický lékař. V roce 2001 měly Strupčice 120 domů a žilo zde 431 obyvatel.